Tato stánka je pro každeho, kdo má rád svět zlatavehé moku se vším co k němu patří. Zde mužete sdílet vše co se točí kolem vašeho pivního světa, staňte se součastí první virtualní komunity bez hranic. Stačí si založit vlastní profil, kde můžete sdílet své oblíbené hospody, piva, jídla, atd. Také nahravat fotky, videa a různé okamžiky s přáteli. Také můžete hodnotit profily ostatních pivařů, podle jejich aktivity. Prohlížet galerie a další rubriky které jsou tu pro volnou zábavu.
Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno první pivo. Předpokládá se, že pivo bylo objeveno náhodně, díky tehdejšímu skladování obilí v hliněných nádobách. Do některých nádob nejspíše natekla voda a došlo ke kvašení, jehož výsledkem byla voda s příjemnou omamnou chutí. Jako země původu se uvádí Mezopotámie, a to přibližně již v 7. tisíciletí př. n. l. Je však možné, že Sumerové připravovali pouze kvas. Způsob připravování piva s chmelem pochází z německo-francouzského regionu z 8.-9. století. Chmelené pivo bylo dále zdokonaleno v Českých zemích ve 13. století, celková kvalita se výrazně zlepšila. V polovině 19. století přišla průmyslová výroba piva.
Forum
Do neolitické Evropy dorazil pivní mok přibližně kolem roku 2000 př. n. l. A do tajů jeho výroby pronikly nejhlouběji germánské kmeny Keltů.
Barbarský nápoj z žita či ječmene, cervesa, římskou smetánku holdující vínu neoslovil. Legionáři putující Evropou v něm ale přesto nalezli zalíbení.
O drsné hořké chuti germánského piva se zmiňuje historik Tacitus.
Jak tedy bylo to „pravé keltské“ vlastně vyráběno? Jakou mělo chuť?
Sladovníci nejprve sesypali ječmen do hlubokých jam a zalili ho vodou.
Po čase ze zrnek začaly vyrážet klíčky, což byl ideální čas na další krok: pomalé sušení ječmene nad ohněm.
Právě tady se rodila ona „výrazně kouřová chuť“ a tmavá barva budoucího piva. Žádný karamel nebo umělé barvivo.
Pomalé sušení zrn navíc ve sladu stimulovalo produkci kyseliny mléčné, která každé várce dodala typickou intenzivní hořkost. „Chmel byste ale hledali v keltském pivovaru marně, s jeho přidáváním do piva se v Evropě začalo až během středověku.“
Pivo nejspíš nenajdeme v mnoha příručkách propagujících zdravý životní styl. Nová studie ale ukazuje, že jedno až dvě piva denně jsou zdraví prospěšné.
Jedno pivo denně pomáhá snižovat hladinu nezdravého cholesterolu v krvi a výrazně snižuje riziko mrtvice a infarktu. Vyplývá to z nové studie vědců, kteří 6 let sledovali 80 tisíc konzumentů piva.
Konzumenti, kteří pili pivo v omezené míře, měli hladinu nezdravého cholesterolu výrazně lepší než úplní abstinenti i těžcí pijáci.
Pivo s nižším obsahem alkoholu se také ukázalo jako mnohem zdravější než destiláty. Vše souvisí s tzv. „hodným“ HDL cholesterolem.
Muži, kteří pili jedno až dvě piva denně a ženy, konzumující jedno pivo denně, měli vyšší hladinu HDL cholesterolu.
Ten na rozdíl od „zlého“ LDL cholesterolu zbavuje krev nadbytečného škodlivého cholesterolu a snižuje tak riziko mozkové mrtvice a ischemické choroby srdeční.
Tak jako tak konzumace alkoholu prokazatelně poškozuje játra, duševní zdraví a spánek pijáků a přispívá i vzniku rakoviny.
9000 př. n. l. Z uvedené doby máme nejstarší doklady o výrobě a pití piva v Mezopotámii.
4000 př. n. l. Sumerové, žijící v úrodné oblasti při soutoku Eufratu a Tigridu, využívali přirozenou fermentaci pro výrobu opojného moku, nazývaného „božský nápoj“.
2000 př. n. l. Staří Egypťané si dopřávali zlatavý mok denně, a tamní lékaři ho dokonce předepisovali na mnohé potíže.
S nádobkami piva se nechávali pohřbít faraoni a jako mzdu jej dostávali i dělníci.
6. století. Zatímco u Římanů si pivo, označované jako „nápoj barbarů“, přílišnou popularitu nevydobylo, středověk jej vzal opět na milost, kdy
se výroba přesunula z domácností do klášterů a výrazně se zdokonalila.
12. století. Zlatavý mok nastoupil cestu ke komerční produkci.
V Německu, Rakousku a Anglii ho bylo možné sehnat už nejen v klášterech, ale i v hostincích. Zatímco Němci upřednostňovali studené pivo, v Anglii se pilo teplé.
BeerWorld